|
| |
|
|
Atributivní a predikativní funkce adjektiv v češtině
Manukjanová, Hana ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozdílem mezi atributivní a predikativní funkcí adjektiv v současné češtině. Ačkoli je tato distinkce pro vymezení adjektiv v mnoha jazycích velmi důležitá, v češtině jí dosud nebylo věnováno příliš pozornosti. Teoreticky budeme vycházet z práce Františka Čermáka Lexikon a sémantika (2010), která v návaznosti na britskou lingvistiku přináší do české tradice samotný pojem predikativní adjektiva, jenž dosud nebyl soustavněji užíván. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá shrnutím popisu adjektiv v obou funkcích do uceleného výkladu. Vychází z českých i zahraničních mluvnic, jazykových příruček a odborných článků. Výklad přináší základní charakteristiku obou typů adjektiv a dále se zaměřuje na popis jejich formy, tvarového rozlišení a valence, která na něm závisí. Tato část práce také vymezuje některé sporné body nebo nejasnosti těchto výkladů a přístupů. Na základě reflexe odborné literatury jsou stanoveny jednotlivé teze, které ověřuje druhá část práce. Metodologicky jde o korpusovou analýzu, která ověřuje vybrané rysy adjektiv. Analýza vychází z materiálu psaných textů Českého národního korpusu, konkrétně korpusu SYN2010. Sledovány jsou sémantické, morfologické i syntaktické rysy adjektiv užitých v predikativní i atributivní funkci s cílem přinést popis jejich...
|
|
|
Zvláštnosti aktuálního větného členění v češtině 16.století (z pohledu současného recipienta )
Stránská, Kateřina ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi aktuálního větného členění v češtině 16. století z pohledu současného. Je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na terminologické pozadí, vymezení termínů aktuální větné členění a výpověď, protože v celé práci hrají klíčovou roli. Do vymezení termínu AČV je také zahrnut stručný popis vývoje jeho zkoumání. Dále je pak v teoretické části nastíněn vývoj a stav českého jazyka v 16. století. Tento vývoj je důležitý pro pochopení tendencí působících na jazyk právě v době napsání překladu. V praktické části se práce zabývá zkoumáním zvláštností v textu za pomoci četných příkladů a návrhů na jejich dnešní podobu a vyhledáváním především zvláštností, které by dnešnímu čtenáři mohly znesnadnit čtení a porozumění textu.
|
|
|
Kvantifikované subjekty a jejich shoda s přísudkem
Jochová, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá shodou podmětu s přísudkem ve větách s kvantifikovaným subjektem. Teoretická část seznamuje čtenáře s obecnou problematikou shody a ukazuje její různé podoby v jazyce českém a ruském. Také shrnuje základní poznatky o shodě přísudku s kvantifikovaným subjektem v ruštině a mapuje faktory, které tuto shodu ovlivňují. Zaměřuje se pouze na číslo přísudku, které je právě v těchto případech variabilní. Část praktická ověřuje poznatky z části teoretické pomocí dat z ruského národního korpusu. Proběhlo ověřování čtyř faktorů, které by měli ovlivňovat číslo přísudku. Jednalo se o slovosled, životnost, agentivnost podmětu a samotný kvantifikátor. Z dat v korpusu se ukázalo, že zcela zásadní vliv na číslo přísudku má slovosled a kvantifikátor. Životnost má výrazně menší vliv a u agentivnosti podmětu je vliv zanedbatelný.
|
|
|
Atributivní a predikativní funkce adjektiv v češtině
Manukjanová, Hana ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozdílem mezi atributivní a predikativní funkcí adjektiv v současné češtině. Ačkoli je tato distinkce pro vymezení adjektiv v mnoha jazycích velmi důležitá, v češtině jí dosud nebylo věnováno příliš pozornosti. Teoreticky budeme vycházet z práce Františka Čermáka Lexikon a sémantika (2010), která v návaznosti na britskou lingvistiku přináší do české tradice samotný pojem predikativní adjektiva, jenž dosud nebyl soustavněji užíván. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá shrnutím popisu adjektiv v obou funkcích do uceleného výkladu. Vychází z českých i zahraničních mluvnic, jazykových příruček a odborných článků. Výklad přináší základní charakteristiku obou typů adjektiv a dále se zaměřuje na popis jejich formy, tvarového rozlišení a valence, která na něm závisí. Tato část práce také vymezuje některé sporné body nebo nejasnosti těchto výkladů a přístupů. Na základě reflexe odborné literatury jsou stanoveny jednotlivé teze, které ověřuje druhá část práce. Metodologicky jde o korpusovou analýzu, která ověřuje vybrané rysy adjektiv. Analýza vychází z materiálu psaných textů Českého národního korpusu, konkrétně korpusu SYN2010. Sledovány jsou sémantické, morfologické i syntaktické rysy adjektiv užitých v predikativní i atributivní funkci s cílem přinést popis jejich...
|
|
|
Komplexní predikát v italštině
Galli, Jitka ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Cílem této práce je postihnout problematiku komplexních predikátů a jejich užití v italském jazyce tak, aby výsledný přehled pomohl studentům italského jazyka pochopit roli a možnosti použití těchto slovesných konstrukcí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Část teoretická vymezuje základní pojmy a mechanizmy predikace a typy predikátů (verbální, verbonominální a komplexní). Praktická část se věnuje aplikaci teoretických poznatků. Předkládá příklady popsaných jevů a nabízí možnosti tvoření nových komplexních predikátů dle struktury předložené v první části.
|
|
|
Zvláštnosti aktuálního větného členění v češtině 16.století (z pohledu současného recipienta )
Stránská, Kateřina ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi aktuálního větného členění v češtině 16. století z pohledu současného. Je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na terminologické pozadí, vymezení termínů aktuální větné členění a výpověď, protože v celé práci hrají klíčovou roli. Do vymezení termínu AČV je také zahrnut stručný popis vývoje jeho zkoumání. Dále je pak v teoretické části nastíněn vývoj a stav českého jazyka v 16. století. Tento vývoj je důležitý pro pochopení tendencí působících na jazyk právě v době napsání překladu. V praktické části se práce zabývá zkoumáním zvláštností v textu za pomoci četných příkladů a návrhů na jejich dnešní podobu a vyhledáváním především zvláštností, které by dnešnímu čtenáři mohly znesnadnit čtení a porozumění textu.
|
|
|
Vrchní ontologie UMBEL z hlediska mapování ontologií
Vataščinová, Jana ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Vacura, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je uvést čtenáře do problematiky sémantického webu a propojených dat a blíže popsat vrchní ontologii UMBEL, její mapování na další ontologie a vytvoření nového mapování na UMBEL ontologii. Práce čerpá z dostupných publikací a oficiálních webových stránek týkajících se daného tématu. K prohlížení samotných ontologií je použito také nástroje Protégé a k mapování ontologií na UMBEL ontologii je využita aplikace LogMap a webové služby UMBEL pro hledání referenčních konceptů. Přínosem práce by měl být popis ontologie UMBEL v českém jazyce a vytvoření nového mapování na ontologii UMBEL. Práce nejprve stručně přiblíží, co je to sémantický web, propojená data a mapování ontologií. Dále popíše UMBEL ontologii, slovníky na LOV a mapování ontologií na UMBEL ontologii. V poslední části nabídne vytvoření nového mapování na UMBEL ontologii.
|
|
|
Poměr verbální a nominální složky sdělení v administrativně/právních textech ve španělštině a češtině: legislativní texty
KARPETOVÁ, Andrea
Administrativní a právní texty mají celou škálu společných rysů. Cílem této bakalářské práce je dokázat jeden z nich, tendenci k nominálnímu vyjadřování, a zároveň zjistit poměr mezi nominální a verbální složkou. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V první části se autorka zaměřuje na teoretické vymezení syntaktických skupin, zvláště pak na nominální a verbální, a dále uvádí projevy tendence k nominálnímu vyjadřování, které pak v druhé části dokazuje na konkrétních textech. Jsou zkoumány zvlášť texty španělské a české a jsou v nich zastoupeny jak texty administrativního charakteru tak i právního. Dále jsou pak mezi sebou porovnány španělské texty obou typů a také jsou zjišťovány rozdíly mezi španělskými a českými.
|
host ::
RSS.